Jsem si nejdřív pořádně užila spaní ve své posteli a nemuset vstávat do školy…
To ale netrvalo dlouho, protože už v úterý jsem měla budík nastavený na 5:30… Jak už jsem vám psala, Rugby World Cup se blíží a začíná se to tu rozjíždět.
V úterý dorazila do Orewa RWC road show, která cestoval skrz celý NZ, od spoda z Stewart Island až nahoru do Kaitaia. Každé ráno v jiném městě, pokaždé doplněna stánky, představeními a spoustou místních lidí, kterým jedno, že musí vstát už před slunce východem. Show s sebou vozí Webb Ellis Cup a každý se s ním může nechat vyfotit a prohlídnout si ho. Teď už jen doufat, že ho taky tenhle rok vyhrajem! Tak nám koukejte držet palce! 
To ale netrvalo dlouho, protože už v úterý jsem měla budík nastavený na 5:30… Jak už jsem vám psala, Rugby World Cup se blíží a začíná se to tu rozjíždět.
V úterý dorazila do Orewa RWC road show, která cestoval skrz celý NZ, od spoda z Stewart Island až nahoru do Kaitaia. Každé ráno v jiném městě, pokaždé doplněna stánky, představeními a spoustou místních lidí, kterým jedno, že musí vstát už před slunce východem. Show s sebou vozí Webb Ellis Cup a každý se s ním může nechat vyfotit a prohlídnout si ho. Teď už jen doufat, že ho taky tenhle rok vyhrajem! Tak nám koukejte držet palce! 
Poslední víkend prázdnin jsme jeli lyžovat! Lesley s námi nejela, protože právě začala znovu studovat na univerzitě, tak doma pilně studovala. Místo ní s námi jel Joshův kamarád Miachel. Jeli jsme dolů "za" Taupo do těch jediných hor co jsou tu na Severním ostrově. Vyrazili jsme v pátek v poledne, protože je to tak 5 hodin tam dolů. Pořád mě tu dostává, jak všichni tu řídí auto, Josh řídíl celou dobu, úplně v klidu, pohoda kafíčko…nedokážu si sebe představit řídit teď už skoro dva roky.
Nebo když ti kamarádka odveze domů, takže nemusíš čekat na bus. Občas je to docela frustrující, být jedinná osoba v domě závislá na autobusech a na ostatních…už se nemůžu dočkat, až se vrátím a začnu dělat řidičák…
Bydleli jsme v motelu na jedné straně hor. Tady mají dva lyžařské areály, každý na jedné straně hor. V sobotu bylo počasí na nic, celý den byla mlha, pršelo/sněžilo. Neviděla jsem skoro nic, ale mohlo by to být horší kdyby foukal vítr, alespoň nám nebyla zima, jen jsme byli mokří skrz naskrz. Nic nemohlo být lepší, než po takovém lyžování, než hopsnout do bazénu s přírodně horkou vodou a výhřivky s bublinama.
Zato neděle, to bylo úplně jiné kafe. Sluníčko svítilo, obloha bez mráčku skoro celý den, lyžování bombastické! Byla jsem docela překvapená, nepamatuju si tolik snowboardistů na sjezdovkách, tady je to tak půl na půl a za celou dobu jsem viděla jen 2 lidi jezdit bez hůlek.
Výhledy byly ohromující, byl vidět až Mt Taranaki/Edmont v New Plymouth! Celý den utekl příliš rychle, pak už jen dojet domů a v pondělí znovu hurá do školy. 
Nebo když ti kamarádka odveze domů, takže nemusíš čekat na bus. Občas je to docela frustrující, být jedinná osoba v domě závislá na autobusech a na ostatních…už se nemůžu dočkat, až se vrátím a začnu dělat řidičák…
Bydleli jsme v motelu na jedné straně hor. Tady mají dva lyžařské areály, každý na jedné straně hor. V sobotu bylo počasí na nic, celý den byla mlha, pršelo/sněžilo. Neviděla jsem skoro nic, ale mohlo by to být horší kdyby foukal vítr, alespoň nám nebyla zima, jen jsme byli mokří skrz naskrz. Nic nemohlo být lepší, než po takovém lyžování, než hopsnout do bazénu s přírodně horkou vodou a výhřivky s bublinama.
Zato neděle, to bylo úplně jiné kafe. Sluníčko svítilo, obloha bez mráčku skoro celý den, lyžování bombastické! Byla jsem docela překvapená, nepamatuju si tolik snowboardistů na sjezdovkách, tady je to tak půl na půl a za celou dobu jsem viděla jen 2 lidi jezdit bez hůlek.
Výhledy byly ohromující, byl vidět až Mt Taranaki/Edmont v New Plymouth! Celý den utekl příliš rychle, pak už jen dojet domů a v pondělí znovu hurá do školy. 
Fotky máte na picase.
Zdraví Zuzka