První víkend prázdnin jsem byla s Cathy a Kouheiem v Omokoroa, Bay of Planty. Ale předtím v neděli jsem byla s nimi na letišti, říct čau a snad někdy naviděnou těm, co u žtu rok byli nebo přijeli jen na půl. Tak jsem si pěkně pobrečela, zamávala Aničce i ostatním a pak jsme se vydali do Omokoroa.
Připadám si tam jako na návštěvě u babičky protože dům patřil Cathy rodičům, podle toho je zařízený. Omokoroa je malá vesnice na malém poloostrově, obchody by se daly spočítat na prstech jedné ruky a nic se tam neděje, ideální místo na prázdninový relax, protože okolo je spousta míst, které stojí za to navštívit. Měli jsme tu 3 neobyčejně teplé a slunečné dny, na to že je tu teď zima, tak jsme toho náležitě využili. V pondělí jsme vyšplhaly na vrchol Mt Maunganui a pokochali se výhledem, jsem začala přemýšlet, co budu dělat zpátky v Čechách bez moře…asi budu muset nějaké přestěhovat k nám na pole za zahradou… V úterý jsem se zabalili a na dva dny vydali do Rotorua, jedno z nej nej nej míst NZ. Proč je nej? Protože to tam žije, a to doslova. Místo na zlomu dvou zemských desek, vulkanický původ, pára stoupající ze země všude kam se podíváš, na zahradě, vedle motelu, v parku… Je to takový malý velký zázrak přírody. AFS opět ukázala, proč je nejlepší. AFS Rotorua charter nám zařídila free pass, který nám umožňuje navštívit to nejlepší a neplatit ani dolar, což mě/nám umožňuje vůbec vidět všechny ty divy, protože vstupné je neuvěřitelně vysoko 30-50 NZ dolarů za jednu věc/místo, docela pálka. My jsme se stihli podívat do Wai-o-Tapu parku. Mají tam gejzír, co stříká každý den v 10:15. Víte proč? Protože do něj dají mýdlo, které urychlí proces a voda, která se tam celý den hromadila začne stříkat Alespoň to každý vidí. V parku je pak spousta "rybníků" s různě zbarvenou vodou podle minerálů, bublající bahno, víc páry a hlavně to tam všechno smrdí po síře! Já bych v Rotorua asi bydlet nemohla, protože síru můžete cítit všude v celé oblasti, dokonce i v autě. V parku přímo vedle všech těch bublajících kaluží to je teprve něco. Jestli jsem si kdy myslela, že školní pokusy při chemii se sírou jsou děsný, protože to smrdí…tak už si to nemyslím. Tohle bylo alespoň desetkrát silnější smrad! Ale po dvou hodinách, ve kterých jsme ten park prochodili, jsem si na to zvykla a můj žaludek se uklidnil. Odpoledne jsme já a Kouhei navštívili Te Puia, Maori park, kde krom dalších gejzírů a bahenních "rybníků" mají taky kiwi domeček, kde je den nocí a noc dnem, tak aby návštěvníci mohli vidět NZ národního ptáka, Kiwi. Konečně, po půl roce tady jsem viděla Kiwi!!! To je tak úžasné stvoření! Krom kiwi tam je také napodobenina Maori vesnice, jediná škola řezbářství? Nejsem si jistá překladem…Maori pracují hodně se dřevem, vyřezávané sloupy, panely na dekoraci, sošky bodů…,Marae (Maori meeting dům) a pár dalších věcí. Zúčastnili jsme se Kulturního představení, podle maorské tradice nás přivítali na Marae s powhiri a pak jsme shlédli představení s tradičními tanci a písněmi. Bylo to moc zajímavé, ale na mě až trochu moc turistické, co se dá dělat, na Marae se jinak ani dostat nemůžu, takže jsem ráda za tohle. J A pak se nám pokazil počasí, zase se ochladilo a přišly přeháňky a taky nějaká ta práce. Posekala jsem trávu, otrhala pomeranče a grepfruity, to jsem se smála, pomeranče místo jablek! Hráli jsem Scrabble a Rummy-O, chodili na procházky… Super týden prázdnin!
A příští týden jedeme lyžovat!!! J Už se nemůžu dočkat! Už mi možná došlo, že je tu zima, když se v Tv koukám na ty závěje, co mají na jihu, to samé jako u nás v zimě, zavřené silnice, auta v příkopech, dokonce vyhrožují, že bude sněžit v jižním Aucklandu, naposledy se něco takového stalo před 80 lety, moc jim teda nevěřím…uvidíme, co přinese zítřek.
Fotky budou snad brzo na picase...
Mějte se fajnově tam daleko v teple =)
Zuzka
"v teple",jo,to zrovna...včera jsme byli na hradech a bylo tam všechno,ale teplo teda určitě ne:-D