close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Don´t dream it! Do it!

2. term za mnou

16. července 2011 v 13:15 |  Škola a vše kolem
Jak říká nadpis, druhý term skončil a začali nám 2 týdny prázdnin. A já nevím, jestli se mám smát nebo brečet. První term jsem se tu rozkoukávala, tak to neuběhlo tak rychle ale tenhle…mám pocit, že to bylo včera, co jsem psala článek o 1. termu…. Ale ono to nebylo, další tři měsíce uběhli jako voda.

Byly to tři měsíce nabyté až k prasknutí, až si ze mě Judy (international dean) dělala srandu, co se to stalo, když jsem přišla v pátek do školy, místo toho, abych někam jela nebo něco dělala. :D Měla jsem narozeniny, jela do Omokoroa a Taupo s mojí liason family, jela na AFS Midstay camp, občas taky šla do školy ;), moje známky se zlepšily, dostala jsem první Merit z mé práce na zemák, můj školní report taky vypadá líp, jen 1 a 2. J Nevím, jestli jsem vám už vysvětlila známkování… mají 4 stupně, Not Achieved, Achieved, Achieved with Merit and Achieved with Excellenc (od nejhoršího k nejlepšímu). Zatím jsem prošla všemi testy a prácemi, dokonce jsem napsala moje eseje na Food tech na takové úrovni, jako někteří, kteří mají ten předmět třetím rokem a angličtina je jejich rodný jazyk, jsem na sebe pro to pořádně pyšná. J Taky tu byl školní ples, který jsme si všichni pořádně užili. Tenhle term jsem "hrála" rugby, rozumějte: snažila se naučit nový sport, a byla to sranda. Já se svou ne-rugby postavou… :D Alespoň už jakžtakž umím přihrát ten balón, co má ten divný šišatý tvar… vlastně mám rugby docela ráda. Rozhodně je to jediný sport, který vydržím sledovat v tv nebo naživo. Což u mě něco znamená. Těším se na Rugby World Cup, to tu všechno bude parádní! Máme lístky na jeden zápas, tak konečně uvidím profíky. J

Za šest měsíců vám taky mozek a tělo přeorientují na jiný jazyk a režim. Angličtina je teď ta nejnormálnější věc pod sluncem, stejně jako chození na nákup naboso, ježdění školním autobusem a jedení sendvičů s hranolkama nebo brambůrkami. :D Můj mozek už pracuje v Angličtině, teda pokud se zrovna usilovně nesnažím něco psát česky, jako třeba teď, to není tak těžký, ale věřte mi, že kdybych to psala v Angličtině, tak mi to netrvá tak dlouho. :D

Měsíce uběhli a léto se změnilo na zimu…zima tu na vršku NZ je déšť, déšť a déšť…pořád dokola. Pět minut prší, pět svítí sluníčko, pak se zase zatáhne, přežene se liják že jste mokří skrz naskrz i když jenom běžíte z třídy do třídy. Taky to znamená, že vidím duhu několikrát denně. J Občas je tu tak silný vítr, že si myslíte, že to ani není možné. Pak je tu ale zase hezký den, kdy můžete sedět odpoledne na sluníčku v kraťasech, protože sluníčko tu pěkně hřeje. Už se ale těším zase na léto, moct jít na pláž, zaplavat si…a nebudu muset spát zahrabaná pod dvěma peřinami s ohřívací lahví. J

Je to strašně zvláštní, i jen vám psát a pokoušet se o vysvětlení všeho. Tohle se ale těžko vysvětluje, je to tu jiný svět než naše malá zemička uprostřed Evropy a já tu teď žiju jiný život, kde je všechno jinak počínaje jazykem přes mentalitu národa a konče chlebem. :D A o tom to všechno je. Já si teď občas připadám víc jako Kiwi než jako Čech, ne že bych zapomněla, to nikdy, jen teď žiju jinak, jinak mluvím, jinak myslím…je to všechno zamotané a má hlava je z toho občas trochu pomatená, pak si ale vždycky řeknu keep it kiwi, také it easy a je to. J Myslím, že si se mnou docela užijete, až se vrátím. :D Což nebude trvat dlouho, protože už jsem v půlce, PŮLCE (jak se tohle kruci stalo, ani jsem si nevšimla!) mého roku. Teď jsem o tom hodně přemýšlela, protože spousta lidí a mí přátelé odjíždějí, což mě nutí přemýšlet, že já budu muset taky jednou jet. Úspěšně jsem si urovnala v hlavně, že víc jak rok dostat nemůžu, takže prostě budu muset zpět, že vlastně za ten čas budu chtít zpět, všechny vás znova vidět, jíst chleba s nutelou a mít ve škole teplý oběd :D ale na druhou stranu já mám teď rodinu a domov a přátele taky tady, miluju Nový Zéland, feijoa a už mě vůbec nevadí sendviče k obědu. :D Takže suma sumárum, až ten čas přijde, tak budu brečet jako želva, pro všechny a všechno co budu muset opustit, ale uvnitř budu vědět, že musím a chci jet zpět domů. Tenhle rok nemůže jít do nekonečna já se budu muset vrátit zpět k mému starému životu. J

Tak to by bylo trochu náhledu do duše exchange studenta. J

Teď koukám, že jsem toho napsala až až, no alespoň máte co číst, mohla bych psát a psát do nekonečna. :-D

Já mám teď prázdniny, takže pojedu s Cathy a Koheiem do Omokoroa a podíváme se do Rotoruy, už se těším! Taky se mi po prázdninách vrací kamarádka z Texasu, tak to bude zase fajn. J

Mějte se krásně!
Zuzka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucie Lucie | 16. července 2011 v 22:18 | Reagovat

Zuzi, je vidět, že si to tam fakt moc užíváš. Určitě je to moc dobrá zkušenost na celý život. A neboj půl roku je ještě dlouho  a hodně toho ještě zajišeš a pak nám o tom budeš vykládat :-) už se těším!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama